2005

Této historicky první akce se zúčastnili čtyři zakládající členové; tři střelci (J. Markalous, M. Suchel, P. Nedbal) pod vedením setníka S. Smolíka. Symbolicky tak byla po 85 letech obnovena činnost ostrostřeleckého sboru ve Stříbře pod názvem Městská garda ostrostřelecká. Dopravu zajišťoval Autopilot, sympatizant stříbrských ostrostřelců.

Na akci proběhlo první seznámení s ostrostřelci z Rakovníka, kteří se pro stříbrské ostrostřelce staly vzorem pro časy budoucí...

Akce samotná měla standardní průběh; na konci plesu jeden nejmenovaný rakovnický střelec ztratil (či zapomněl) flintu, kterou zachránili před zcizením právě stříbrští ostrostřelci, za což se jim dostalo vřelých díků a příslibu lahve kořalky coby nálezného. Láhev nám Karel stále dluží...

b) pilot, který při překročení určitého promile alkoholu v krvi pilotuje automaticky

Řešení: Všechny možnosti jsou správné.

2005/04 – Dobývání radnice v Lužné + výpomoc při organizaci plesu; střelecká soutěž na Křivoklátě

Dobývání radnice v Lužné se zúčastnili dva střelci a setník. Vzhledem k velikosti jednotky, kterou setník stále tvrdohlavě nazýval setninou, byl stříbrskými adoptován pražský ostrostřelec Tomáš „Tombe“ Bezchleba z Ostrostřeleckého spolku „Radecký“. Radnice byla slavně dobita, ples proběhl bez výraznějších problémů.

Na plese došlo k prvnímu setkání s tajemnou Vladěnou, která jednoho (ze dvou) sříbrských střelců lákala do jakési garáže. Nešťastník byl děvou tak poblouzněn, že obcházel všechny garáže v Rakovníku, přičemž dočista zabloudil, nemaje potuchy že Garáž jest zdejší místní noční podnik nevalné úrovně a pověsti. K ránu byl šťastně nalezen pomocí mobilního telefonického spojení.

2005/06 – Účast na slavnostním odhalení pomníku obětem světové války v Hněvnicích

Odhalení pomníku se zúčastnili tři členové sboru, včetně nového člena P. Voleny. Ke krásně zrenovovanému pomníku položili stříbrští ostrostřelci květiny.

Pomník odhaloval předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek (ČSSD). Vzhledem k tomu, že stříbrští ostrostřelci jsou výhradně středo-pravicové politické orientace, to zas taková bomba nebyla...

2005/06 - Doprovod členů Hornicko – historického spolku ve Stříbře na Hornických slavnostech v Ostravě + salva u příležitosti znovuzprovoznění úzkokolejné dráhy, salvy u příležitosti odhalování soch na sochařském sympóziu)

Stříbrští střelci slavili úspěch; Chachaři byli tak nadšení, že se o stříbrské doslova přetahovali. Noční tah Stodolní ulicí pak byl zaslouženou odměnou statečným střelcům.

Akce se účastnil nový člen J. Šenk, zatím ještě ve vypůjčené uniformě. Uniforma byla bohužel dimenzována na subtilnější postavu, tak došlo k nevyhnutelnému: kalhoty praskly zrovna v nejchoulostivější partii – na prdeli.

2005/07 – Stráž svatého obrazu P. Marie Bolestné při stříbrském procesí; Salva u příležitosti zahájení slavností k výročí založení obce Sytno; doprovod stříbrských horníků na Hornických slavnostech v Plané + slavnostní salva k zahájení slavností

Procesí se zúčastnili čtyři příslušníci sboru, z toho jeden nový střelec E. Juriga. Procesí se zformovalo na autobusovém nádraží ve Stříbře a za doprovodu dechové hudby došlo na náměstí, kde byl vystaven zázračný obraz Panny Marie Bolestné – tzv. Stříbrské madony. Pod ochranou ostrostřelců byl obraz za zvuků nábožných písní přenesen do kostela Všech svatých. Při zpěvu písní a litanií zvláště vynikal soprán ostrostřeleckého setníka. Na jeho „Heilige Maria...“ prostě nelze zapomenout...

Sytenských slavností se jako ostrostřelec – host zúčastnil přítel Květák, který svým účesem alá Magua evokoval spíše indiánského stopaře, nežli ostrostřelce. Nutno objektivně přiznat, že sbor jako celek – dosud bez charakteristických klobouků – vskutku připomínal oddíl mexické domobrany.

Hornických slavností v Plané se zúčastnilo pět členů sboru a nový člen spolku – spolkový fotograf J. Havlík. Na slavnostech se stříbrští seznámil s horníky z německého Neuenbürgu, kteří byli ostrostřelci tak nadšeni, že je hned zvali na „Freundschaft Besuch“. V té souvislosti byla zřízena funkce překladatel – zahraniční atašé, kterou byl pověřen opět J. Havlík.

2005/09 – Účast na slavnostním otevření Hornického skansenu ve Stříbře; ukázka bojové akce u příležitosti Dnů evropského dědictví (ve spolupráci se sborem loketských ostrostřelců, Pražských ostrostřelců a KVH 35. regiment Plzeň.)

U příležitosti Dnů evropského dědictví otevíral místní Hornicko-historický spolek Hornický skansen. Tento akt svojí přítomností ozdobili i stříbrští ostrostřelci. Při slavnostním průvodu městem zabezpečovali ozbrojenou ochranu mons. Radkovskému – světícímu Biskupu plzeňskému. Při otevření skansenu nechyběla slavnostní salva.

Jako jeden z bodů programu pořádali ostrostřelci historickou - bitevní ukázku. Zápletka akce byla následující:

Ke konci staletí toho, po Kristu v řadě devatenáctého, rozmohla se velmi díla horní v majetcích měšťanstva stříbrského a těžařstev jejich neb galenit, jak učeně řečeno olovo, více i než ruda stříbrná, žádán byl. Olovo to k potřebě bylo především ministerstvu války a vojsk všech, k lití kulí a šrapnelů a též k cínu do zvonoviny, z níž lity byly kanóny a moždíře. Potřeba tato v celé říši kryta měla být výnosem děl stříbrských, což císař František Josef I. ve zvláštním apelu zdůrazniti ráčil.

I znovu otevřena byla všechna díla stará i nové sluje s hojností rud byly raženy. Jména jejichž jsouce: Nové štěstí, Dlouhý tah, Bohaté požehnání, Jan Křtitel, Prokopova štola dědičná i jiné. Ku zpracování rud a oddělení jich od hlušin byla L.P. 1871 zbudována úpravna rud a L.P. 1873 huť. Počet lidu horního, jenž fáral v dílech měšťanských čítal přeze šest set duší, další dvě sta na stoupách a hutích práci našlo a v počtu toho s formany, tesaři a dřevorubci více jak tisíc chlapů dobré živobytí mělo.

Boží požehnání dolů měšťanských po vůli němci Köhlerovi přespříliš nebylo, jenž provozujíce těžařstvo sv. Ignáce, vida v měšťanských dílech horních konkurenci velikou. Také huť jeho olověná při městě Stříbře již dříve vyzvednutá trpěla velice od blízkosti huti měšťanské, tak, že často i na několik neděl vystydnuta byla. I pod záminkou toho, že horníci jeho a lid dělný z hutě jeho do lepší služby k Stříbrským přestupují a jeho dílo ladem leží, žaloval u zemského soudu horního měšťanstvo stříbrské o škod náhradu a odeslání horníků přestoupivších, zpět na dílo jeho. Bergmistrem zemským byl v dobu tu Hans Lübeck, jenž sešvagřen byl s rodinou Köhlerovou. Výsledkem nedobrého spojení tohoto bylo rozhodnutí soudu horního, jenž proti právu přikazovalo Stříbrským horníky Köhlerovi nazpět odporoučeti a k rukám jeho pokutu 20.000,- zl. vyplatiti. Do doby té, než k zaplacení pokuty dojde, navrch uzavříti šachty všecky bergmistr nakázal. Ku většímu důrazu zasadil se o vyslání pěší kompanie, aby tato mocí brannou protiprávní rozhodnutí soudní si vynutila.

Měšťanstvo stříbrské odvolalo se úřadům říšským i k samotnému císaři, s odvoláním na dávné zrušení poddanství a právo každého voliti si služby své svobodně. Navíc nakázalo lid horní na šichtu a z šichty jdoucí patrolami ostrostřeleckými doprovázeti, by k úhoně žádné nedošel.

Desátého dne měsíce září L.P. 1875 v městě Stříbře velké pozdvižení bylo, jenžto havíři jdoucí na druhou šichtu znenadání se navrátili. Zprávu tu poplašnou přinesli, že jámy i vstupy do štol horních děl městských vojskem jsouce obsazeny a vojáci tito bráníce jim ve fárání tak, že řada havířů k úhoně tělesné došla.

To uslyšev starosta Stříbra a velitel ostrostřelcův Adolf Rytíř von Streeruwitz, poplach pro gardu městskou vyhlásiti ráčil a střelce ku štolám vyslal s rozkazem uvolniti jich tak, aby právo horní, královskými privilegiemi zaručené, měšťany svobodnými vykonáváno mohlo býti. Ku pomoci nabídnuti se byli i ostrostřelci Loketští i Pražští, jenž akoráte ve Stříbře na spolkovém střílení pobývali.

Ku pomoci Stříbrským přijeli loketští a pražští ostrostřelci. Jako protivníci, takto císařští vojáci, měly dorazit dvě kompanie pětatřicátníků z Plzně (jak sliboval setník). Jednotka, která nakonec dorazila, (slovy klasika) „nebyla z nejpočetnějších,.ale oba vojáci – velitel a vojín se činili, seč mohli...“ Naštěstí s sebou měli ještě dělostřelce s kanónem, ale i tak bylo nutno na jejich stranu redislokovat Pražáky.

Poměr sil se tak upravil na 4:1 ku prospěchu spojených sborů z Lokte a Stříbra, čehož ostrostřelci náležitě využily a podvakráte císařské nemilosrdně zmasakrovali. Při třetí ukázce se na oplátku nechali pobít stříbrští.

Z důvodu špatného počasí bylo nutná zvýšená konzumace energetických nápojů, čímž byli někteří střelci tak zmoženi, že poměrně velké procento ztrát je možné přisuzovati chrabrosti císařských vojáků jen zčásti...