úterý 23. prosince 2008

Zimní manévry, 27.12.2008

Brzy po deváté ranní hodině se většina příslušníků stříbrského ostrostřeleckého sboru sešla v místní Nádražce, aby zahájili letošní Zimní manévry. První nesnáz začala, když se střelci potřebovali dostat na druhou stranu kolejiště, neboť tím směrem byla naplánována jejich maršrúta. Když se vymotali z bludiště chodeb vykachlíčkované pitevny (rozuměj - "úžasně" zrekonstruovaného stříbrského nádraží) zjistili, že jsou stále na nástupišti a v požadovaném směru je navíc přistaven vlak, rozhodli se, že projdou vagonem, na druhé straně seskočí na násep a budou pokračovat ve vytyčené trase. Bohužel vprostřed této operace pískl výpravčí odjezd a část sboru tak málem odjela na Plzeň.
Naštěstí vše dobře dopadlo a všichni střelci tak měli možnost svá bramborovým salátem zmučená těla protáhnout usilovným pochodem Jirná - Čerťák - střelnice Kladruby. Po cestě proběhla krátká execírka pořadové přípravy dle nového "Cvičného řádu základního". Na střelnici již byli očekáváni členy místního střeleckého klubu a mohly tak bez problémů začít střelby "O zimního krále střelců". Střílelo se tradičně do malovaného terče a to dvojboj (puška + pistole). Po drobných technických problémech nakonec všichni střelci zdárně odstříleli a ředitel závodu a setník v jedné osobě mohl předběžně vyhlásit vítězem střelce neb myslivce mladšího p. Jiřího Havlíka.
Po střelbách se sbor přesunul bojovým vozidlem (PLdvK) do Stříbra na oběd a poté začali přípravy na večerní povánoční besídku, která se konala v ostrostřelecké klubovně na Koubkově brance. V pruběhu přátelského večera byly oficiálně vyhlášeny výsledky střeleb, Král střelců setnul obligátní šampus šavlí a zábava pokračovala za účasti kamarádů ze spřátelených stříbrských spolků dlouho do noci.

Výsledky střeleb "O zimního krále střelců":
1. střelec Jiří Havlík
2. Antonín Osmik j.h.
3. střelec starší Miroslav Volena

Poděkování: Střelecký klub Kladruby, osádka PLDVK, Kosťa, JH Food service


Jiří Havlík právě otevřel sekt...

Krakow, 9.-10.11.2008

Druhou listopadovou neděli vyrazili dva ze stříbrských střelců na 720 km dlouhou cestu směr Krakov (Polsko), aby se tam jako členové delegace sdružení Ostrostřelci zemí Koruny české zúčastnili regionálního zasedání Evropského svazu historických střelců.
Nutno předem podotknout, že v Evropě mají střelecké spolky velmi vysokou úroveň a tradici. Evropský svaz historických střelců má kolem šesti miliónů členů a jednotlivé spolky se těší nejvyšší vážnosti a společenského vlivu. Nejinak je tomu v Polsku, kde se jednotlivá střelecká bratrstva sjednotila do Zjednoczenia Kurkowych Bractw Strzeleckich, což by se dalo přeložit jako Sjednocení kohoutích střeleckých bratrstev (kohoutích = dle tradice střílejí „do kohouta“).
Krakovské bratrsvo oslavilo v minulém roce 750 let svého trvání a díky svému ohromnému vlivu působilo na rozdíl od našich českých (moravských, slezských) spolků i v dobách komunistické diktatury. V majetku bratrstva je rozlehlá historická spolková budova v centru Krakova, budova Staré střelnice – dnes muzeum s přednáškovým sálem a přilehlý veřejný Střelecký park, ve kterém se nachází spousta památníků, soch předních mužů Polska z řad krakovských střelců a též monumentální bronzová kniha s historickými záznamy Králů střelců. Parku vévodí socha předposledního papeže Jana Pavla II, který byl mimochodem také čestným členem krakovského střeleckého bratrstva.
Jak postupně vycházelo najevo, členy „kurkowich“ bratrstev byla nebo je většina významných osobností od národního hrdiny Josefa Pilsudského po současného velitele polského kontingentu v Iráku a Afganistanu, či ministra obrany.
Náročný třídenní program začal ihned po ubytování na hotelu. Česká delegace byla přivítána ve spolkovém domě, kde se představili jednotliví zástupci spolků pořádající země a také střelecké spolky z Volyně a spolek ukrajinských „černých“ Kozáků. Po té následovala slavnostní večeře, která plynule přešla v „bratření“ na pokojích hotelu. Každý donesl něco z dovezených zásob a tak se navzájem ochutnávalo a zapíjelo… Přátelskou atmosféru sice občas rušily hysterické výstupy hotelového portýra, který se snažil přerušit bohatýrský zpěv a vyhrožoval policií, ale co naplat: družba je družba. Když se kolem druhé hodiny ranní společnost rozešla, mohla česká delegace skromně konstatovat, že první kolo Češi s přehledem vyhráli.
Druhého dne se dopoledne uskutečnil seminář na téma „Střelecké spolky v boji za nezávislost Polska“ a následovalo odhalení pomníku maršálka Pilsudského, legendárního polského vojevůdce, který po skončení Světové války zformoval první pravidelnou polskou jednotku a postupně s ní obnovil a ubránil Velké Polsko.
Program pokračoval rautem v místní sokolovně a večeří v jedné z místních restaurací, která samozřejmě plynule přešla v druhé kolo družby. Češi si odskočili do blízkého pivovaru na štangli piva (pivo se tam nosí v pětilitrových, metr dlouhých skleněných válcích a hosté si u stolu sami čepují) a po návratu do restaurace pokračovali v družbě s výsledkem: 2:0 pro Česko.
Úterý 11.11. Poláci slavili státní svátek 90.let nezávislého Polska. U této příležitosti se konala v katedrále krakovského Wawelu (královského hradu) slavnostní mše, které se zúčastnila i delegace Ostrostřelců zemí Koruny české. Mši celebroval polský Kardinál, za účasti všech biskupů, prezidenta, ministrů a poslanců polského Sejmu. Mše se zúčastnilo kolem tisícovky hostů v katedrále (jen pro zvané) a další tisíce lidí na nádvoří Wawelu.
Po skončení mše vyšla česká delegace spolu s ostatními v slavnostním průvodu, lemovaném tisícovkami slavnostně oblečených krakovanů. Průvod prošel vyzdobeným historickým centrem Krakova, kde z každého okna visela polská vlajka, přes Hlavní rynek až k památníku Neznámého vojína, kde oslava státního svátku pokračovala slavnostní vojenskou přísahou a přehlídkou a také kladením věnců. Kytici v českých národních barvách samozřejmě položila i česká delegace, což bylo odměněno decentním potleskem publika. Pro zajímavost: obřad kladení věnců trval hodně přes hodinu a prostor před pomníkem byl doslova zaplaven květy.
Srovnávat se nemá, ale když si člověk promítne, jak se takovéhle zásadní státní svátky slaví v České republice (pravda; letos byla v Praze přehlídka), musí se nutně ptát, je-li na vině pouze rozdílná historická zkušenost. To není moralizování - spíš námět k přemýšlení…
Po pozdním obědě nastal čas rozloučení a poděkování hostitelům. České delegaci se dostalo naprosto skvělého přijetí a v průběhu návštěvy vznikly vzájemné vztahy, které se bez nějakého zbytečného sentimentu dají opravdu nazvat bratrskými.
Třebaže české spolky působí v poměrech o poznání skromnějších, rozhodně nehráli roli „chudého příbuzného“ a s hrdostí sobě vlastní vzorně reprezentovaly svá města a svoji vlast.

Podzimní manévry, Starý Plzenec 2008

U příležitosti výročí ukončení Světové války se poslední říjnový víkend konaly ve Starém Plzenci již tradiční podzimní manévry historické jednotky 1. kompanie 35. I.R Plzeň, v jejíchž řadách působí i někteří Stříbrští ostrostřelci.
V sobotu ráno obsadili pětatřicátníci plzeneckou střelnici a okamžitě začali připravovat ubytovací prostor, tak aby zde mohli v polních podmínkách strávit dva výcvikové dny. Po ubytování, přípravě otopu a vydání menáže byl velen přesun do lokality Ostrá hůrka. Přesun probíhal v pochodovém tvaru, vpředu zajištěném dvoučlennou forpatrolou. Na Ostré hůrce proběhla, pod velením mjr. Vondrovského, execírka dle nového Cvičného řádu Asociace tradičních historických rakousko-uherských jednotek. Členové detašovaného Stříbrského družstva zde také měli možnost zdokonalit se v horském výcviku, především ve volném lezení a traverzování.
Přesun zpět na základnu proběhl samozřejmě opět v pochodovém tvaru s čelním jištěním. Maršrúta vedla napříč státní silnicí a pokračovala lesem pod hradem Radyně. Uprostřed hvozdu byl forpatrolou předpisově zadržen civilista na kole, který mohl pokračovat až poté, co bylo bezpečně prokázáno, že nemá u sebe zraně a vůči jednotce nepřátelské úmysly.
Po přiblížení k plzenecké střelnici byl dán rozkaz k cvičnému útoku z chodu, který simuloval zpětné dobytí objektu obsazeném nepřítelem. Stříbrský šturmtrup po zlikvidování hlídek provedl granátový přepad a podporován ostatními infanteristy objekt obsadil.
Odpoledne patřilo ostrým střelbám, kdy příslušníci jednotky prováděli cílenou střelbu jak z dobových předpisových pušek Mannlicher M95, tak zbraní kořistních (Mosin, Colt 1911) a dokonce i z raritní osobní zbraně R-U důstojníků – revolveru Rass-Gasser.
V rámci společenského večera mohli přítomní podebatovat s Janem Drnkem, známým západočeským spisovatelem a monarchistou (…a též pětatřicátníkem) a u táborového ohně, zdvojených přídělů piva, kořalky a proviantu se družně bavit dlouho do noci.
V neděli ráno byly po krátké execírce manévry slavnostně ukončeny. Předtím byl však celý objekt a okolní prostory vzorně uklizeny, byly doplněny zásoby otopu, vyčištěna kamna a umyto nádobí. Jednotka tak v duchu tradic R-U armády opouštěla ubikaci v lepším stavu, než v jakém se nacházela před jejím příchodem.

Vysvětlivky:
forpatrola (Vorpatropatrouille) – přední hlídka
maršrúta (Marschroute) – směr cesty
šturmtrup (Sturmtrupp) – útočný oddíl
infanterista – pěšák
execírka – výcvik (zpravidla pořadový)