|
Historie stříbrských ostrostřelců Jednou
z činností spolku je také shromažďování historických údajů o
ostrostřelectví v regionu. Ve spolupráci s Okresním archivem
v Tachově a Městským muzeem ve Stříbře tak probíhá seriózní badatelský
výzkum, který bude postupně publikován. 1742 – K ochraně kraje ve válkách o Dědictví rakouské byla zformována jednotka ozbrojeného měšťanstva v počtu 111 mužů. Císařovna Marie Terezie se Stříbrským za prokázaný patriotismus odvděčila praporem s iniciálami, městským znakem a obrazem P. Marie Střibrské. Od této události je možné datovat vznik první pravidelné vojenské jednotky, tvořené výhradně obyvateli města – ostrostřeleckého sboru. 1793 – Stříbrský magistrát přenechal ostrostřeleckému spolku bezplatně
vhodné místo za městskými hradbami k vybudování střelnice, Která byla
téhož roku uvedena do provozu. (Střelnice se nacházela v dnešním městském
parku pod konviktem – dosud patrné prostranství.) 1815 – Stříbrský městský spolek byl reorganizován a tvořil tzv. divizi o
síle 90 mužů. Velitelem byl Christoph Petrželka, městský radní. 1848 – Stříbrští ostrostřelci se v Kladrubech zúčastnili pohřbu kněžny
Eleonory, manželky maršála A. Windisgrätze, zastřelené při bojích v Praze 1869 – Střelnice Spolku ostrostřelců byla podstatně přestavěna a zvětšena. 1872 – Cestou na německé spolkové střílení v Hannoveru se ve Stříbře
zastavila výprava dolnorakouských, štýrských, uherských a tyrolských
ostrostřelců jedoucí ve dvaceti vagónech. Byla přivítána hudbou. 1892 – V noci po velikonoční neděli do základu vyhořela ostrostřelecká
restaurace a střelnice. 1914 – Jako důsledek počáteční vítězné euforie se 18.8.1914 konaly okázalé
oslavy císařových narozenin. Členové ostrostřeleckého spolku se zúčastnili
slavnostní přehlídky s vyznamenáváním zasloužilých členů a nočního pochodňového
průvodu. Po odjezdu stříbrských dragounů na bojiště světové války obstarávalo
noční strážní službu šest členů ostrostřeleckého spolku. Po zprávách, že Francouzi
dopravují Rusům na automobilech zlato, byla na most postavena stráž
z vojska a ostrostřelců, která stavěla a kontrolovala projíždějící vozy. Strážní a pořádkovou
službu vykonávali ostrostřelci až do konce světové války, který spolu se
vznikem republiky znamenal prakticky konec života ostrostřeleckého spolku, jako
takového. 1925 – Ostrostřelecký sbor ve Stříbře uzavřel svou činnost a rozešel se. |